pondělí 30. ledna 2012

...

nevím jak začít a jestli začínat vůbec mám, je to příliš osobní a netýká se to jen mne, není to blesk z čistého nebe, ale stejně to tak působí, bylo jí špatně už delší dobu, mámě, na začátku minulého týdne jí diagnostikovali nádor na vaječníku a už to jede...operace proběhne posledního ledna
rakovina je dar, říká kamarádka, možná v tom, že si uvědomíme jak není samozřejmé mít rodiče
bojujeme s tím všechny společně a při tom každá po svém, pocity známé i nesdělitelné, každá máme jiné vzpomínky, skoro jiná generace

předchozí příspěvek je skoro až trapný ve světle těchto událostí
holky mají narozeniny o pár dní dříve, oslavíme to všechny společně i s malým Petíkem

není to jednoduché, mluvíme spolu hlavně o pocitech svých, ale co ona? nikdy si nestěžovala ani nesvěřovala, prostě byla, samozřejmá, vždy k dispozici, k službám, nechceš něco? nemáš hlad, ty tak málo jíš, z čeho ty jsi děvče?prostě máma

máme Tě rády mami
budeme za Tebe dýchat



a Paci, ty si zasloužíš metál, smekám před Tebou a moc děkuju že se s Petrem tak staráte

1 komentář:

  1. Moni, připojuji se k tobě. Alespoň jedna z nás neutekla do "velkoměsta" a zůstala na blízku rodičům. Nejsem tak dlouho pryč z domova, přesto si začínám uvědomovat, že se do něj vracím častěji... čas neúprosně běží... Paci, patří ti velký dík

    OdpovědětVymazat