pondělí 17. prosince 2012

Myslím, že se domluvily.

Moje mamka se svojí mamkou. S mojí babi Libuškou.
Dnes zcela nečekaně odešla taky. Zemřela u našich doma ve své posteli.
 Snad už jsou spolu a z nebe se dívají jak se v tom tady plácáme.
Do háje.
Kolik toho ještě zvládnem?

pondělí 3. prosince 2012

První advetní

.....pro mámu

.....pro všechny, kteří v těchto svátečních chvílích prožívají smutek a bolest.

pondělí 19. listopadu 2012

......

Dnes večer Sting v Ostravě. Šlape jim to jako dobře namazaný stroj. Hudba nádherná, atmosféra rovněž.
Trošku mi to "kazila" Agu, která mě musí mít večer co večer doma. Vyjímka neexistuje. Dnešní večer to schytal děda - hlídač, dvě hodiny mu vkuse plakala. Až u seriálu Gympl toho nechala, tímto díky tvůrcům a zároveň dědovi. Přijeli jsme domů po půl jedenácté, psala úkol z češtiny. Stejně ji miluju.


Maminku v pátek opět hospitalizovali. Plánovaně. Byla jsem za ní ještě večer.
Zítra ji propustí domů, již bez další léčby. Jen případné odebrání vody. Bude za ní docházet sestra s výživou v kapačkách.
Život není fér. Ten její určitě ne.
všichni hledáme způsob jak se s tím vyrovnat, nikdo to nechce říct nahlas, pláčeme spolu po telefonu, tváří v tvář se snažíme být silní
bojíme se a všichni ji milujeme

neděle 4. listopadu 2012

Něco veselejšího

Neděle. Poránu žádný elán, uvařila jsem si kafe, udělala snídani, v pyžamu byla až do oběda. Na ten jsme šli pro jistotu do hospody, myslím, že rodina byla ráda.
Odpoledne jsem se hecla a protože se mi už delší dobu krčila pod židlí v kuchyni oranžová Hokkaido a náhodou jsem narazila na tento úžasný recept, rozhodla jsem se ji zpracovat. Tímto moc děkuji za inspiraci. Jen jsem udělala jednu zásadní chybu, postup výroby viděla na vlastní oči malá Agu a do huby to nevezme, protože to je z dýýýýýně mami!!!! Jinak bych to fakt jedla mami!!!!


http://crustycorner.blogspot.cz/

Pěkný zbytek neděle.

sobota 3. listopadu 2012

.....

dnes v noci nebude žádná z nás klidně spát.....
chtěla bych mít víru, modlit se, věřit
co víc můžu

úterý 30. října 2012

Oslava


Nechce se věřit, když se dívám na fotky, že jsou staré ani ne 10 dní. Jsou z předminulé neděle.
Sluníčko, trochu zubaté, ale na zahradě se dalo ještě krásně posedět a hlavně slavit!!
Naše druhá nejmladší členka klanu - VIKTORIE oslavila PRVNÍ narozeniny!!!
To byl pádný důvod upéct dort. Času málo, trošku to po dodělání drhlo, no spíš teklo/skoro celá poleva/,
ale nakonec se někdo nade mnou smiloval a dopadl dobře. Přes všechna úskalí /málo želatiny - moje chyba/ musím říct, že byl velmi, velmi dobrý.
Recept od šikovné CHEZ LUCIE. Děkuju.

Tak zase za 14 dní!! Je nás hodně a pořád je co slavit. Minimálně to, že mamka je pořád s námi.
Fotky hřejou a venku je tak hnusně.








úterý 23. října 2012

Mazání

Nadpis mi dá vždycky největší práci.

Ale k tomu o čem chci psát. Od dopoledne a po celý den se utvrzuji v myšlence, že by bylo lepší tento den vymazat. Minimálně půlku. Minimálně.
Ráno - zaspala jsem, ale Agu školu naštěstí stihla.Po deváté jsem byla objednaná na zubní hygienu. Chachá já a zubař. Dlouhá story. Hodinová návštěva u hygienistky vydala za víc než dvě hodiny sauny a aerobiku v jednom. Nehledě na to, že mě to i s karáčky a ústní vodou stálo víc než tisíc korun. Ale to mi nevadí, k tomu to patří.
Následně po návratu v práci hodně hodně hodně studená sprcha od vedoucí, taková nečekaná.  Překvapená jsem ještě teď. A do toho ty zuby, docela to bolí a mám odřený jazyk.
Pak mi volala Agu, že po cestě ze školy srazilo Davídka auto - bratr její spolužačky a kamarádky. Chodí spolu každý den ze školy všichni tři a světe div se, šli mimo přechod!!!!! Marné mluvení, marná dopravní výchova ve škole. Naštěstí má David "jen" nohu v sádře a bude určitě otřesený.

Lepší odpolední část, přišly kamarádky na domluvený babinec. Tímto chci poděkovat svému muži za úklid.
Fakt se ti to povedlo. No a co čert nechtěl, do babince přišel zcela neočekávaně tchán. Na kafíčko. Tak jsme to braly jako takové zpestření, něco jako zábavu ve stylu VIP prostřeno:-)

Když nad tím vším přemýšlím, mazat den je hloupost. Prostě to tak být mělo a basta.
Jo a včera jsem intenzivně cvičila a nemůžu se pohnout.Chtěla jsem zase, ale jako vrchol sebetrýznění mi bohatě postačilo strkání mezizubních kartáčků do rozbolavělé pusy.

Agu a její zubní karta.

Pěkný podzim všem.

úterý 16. října 2012

Nové začátky

Kde začít.... a jak. Ne že by mě to tady nebavilo a čas na to mám taky. Takže znova a pořádně.





Poslední dobou se mi toho trochu víc nakupilo, vaření - upéct dort pro Viktorku k prvním narozeninám,
vymyslet pohoštění pro spolužáky od Agu, měla nedávno svátek a pak tady mám kooooopu prádla k žehlení, další koooopu papírů na roztřízení. Pak tu máme rozpletené světříky, rozečtené knihy, nedodívané filmy.......

Dortík jsem vymyslely perfektní karamelovo-banánový od Chez Lucie. Tak mi držte palce, výsledkem se pochlubím, bude-li:-)

Začátek takový nanicovatý, já vím.
Pěkné podzimní dny.

sobota 16. června 2012

16.červen

Na tuhle chvíli jsem se strašně moc těšila. Sedím u našich na zahradě, sama, večer, v prostředí ze kterého jsem tak ráda z různých a jiných důvodů kdysi dávno utekla. Dokonce existuje i videozáznam z mého stěhování, taková to byla událost:-).
V prostředí, které důvěrně znám a kde je mi tak dobře. Nevím čím to je, jestli mamčinou nemocí, nebo tím, že bývám sama, jezdím za rodiči raději a častěji.
Vím co mě tu čeká a tu jistotu mám ráda. Kromě rodičů tu mám i babičku. V souvislosti s posledním příspěvkem u Markétky Baletkové se na ni dívám úplně jinýma očima. Je to strašně hodná babi,dneska jsem dostala třešňový kompot. A doma mám její šlapací Ladu. Nedám jí ani za nic.Anibabi ani stroj.Díky babi umím plést a šlapat na šicím stroji, nikoli šít:-) a háčkovat.Provedla dětstvím sestru Aničku a pak dvojčata.
 A pak je tu Patricie s Patíkem a Aďoškem. Super mrňata, kde jsou ty časy, kdy Agu byla takhle milá a dětská.
Myslím, že ty časy už jsou nenávratně pryč. Nedávno se mně zeptala, co bych říkala na to, kdyby s někým chodila. Má 10 let. Mazec. V té její krásné vlasaté hlavě se to rojí jen klukama a pak ještě klukama.
Vodí si po škole domů kamarádky, vaří si špagety.....celý pytlík pro dvě holky. Pár špaget s kečupem na mé krásné šedé kuchyňské zdi. A co byste řekli? Vůbec neví, jak se to tam dostalo. Miluju ji, mám jenom ji, myslím tím, že mám jen jedno dítko, musím to období přežít. Překonat. Chci aby byla šťastná a spokojená.
Když si vzpomenu na to, čím vším si bude muset holka projít........Přeju si, aby i ona za mnou tak ráda jezdila, jako já za svými rodiči. Škoda, že na některé věci člověk přijde tak pozdě. Nic naplat, zkušenost je nepřenosná a některé věci se prostě musí odžít aby se mohly pochopit ty další nebo ty co už byly.

Baška
Pěkný večer a díky za přízeň.

úterý 15. května 2012

Nové radosti

Včera dopoledne jsem se stala hrdou tetou krásného Adámka. Můj třetí synovec. Jsem teta celkem šestkrát, takže tímto fifty fifty na pohlaví-)).  Fotku ještě nemám, dnes jsem dostala aspoň MMS  ještě z porodního sálu. Macík a krasavec. Zítra za nima pojedu. Strašně se teším. Budou fotky!!!

A teď ty mnohem přízemnější radosti. Koupila jsem si kuchařku a gril. Obojí je skvělé. Vše pořízeno v jeden den, ale kuchařka pouhou náhodou. Viděla jsem ji ve výloze a věděla jsem hned, že bude moje. Je od Dity Pecháčkové, která vedla před časem časopis Apetit a nyní se mimo jiné stará o časopis obchodu Albert.
Jmenuje se Deník Dity P.  Má obrovský rozměr, ta kniha, a úúúúúžasné fotky.
Tady a tady a taky na facebooku se dovíte více.
Po zběžném prolistování docházím k názoru, že to rozhodně nebyla špatná volba.


A to je ON.


A to z něj po chvilce "vypadlo"




Máme plná bříška, rodinka spokojená, já taky. Můžu jít spát. Dobrou noc.

čtvrtek 10. května 2012

Čekání

Ob týden jsem večer sama doma, s vedle spící Agu a čekám věrně na svého muže.

 Pustila jsem si film Takoví jsme byli. Ústřední píseň je jedna z těch, při které mám husí kůži. Vždy a zaručeně. Je nádherná stejně jako Barbra a Robert.




sobota 31. března 2012

......

Pořád je o čem psát. Stále přežívá, či snad žije touha sdílet část života s jinými. Ale nejde mi to. Nesnažím se , to je fakt. Nemůžu se soustředit. Nemám jistotu. Jsem unavená. Jak dlouho ještě?

Čtu to po sobě, radost z toho fakt  nemám, jaký to má vlastně smysl se takhle "vypisovat"? Pomůžemito? K čemu a od čeho?

 Příspěvěk jedna báseň, ale i takový je život. Minimálně ten můj.






čtvrtek 15. března 2012

Pro šéfa

Zítra má narozeniny. Tak jsem se hecla a upekla mu buchtu s myšlenkou na zbylé pánské osazenstvo firmy, mou dcerušku a mužíka. Snad jim bude chutnat. Jmenuje se Pudingoš. Recept tuto s perfektním popisem. Prvně jsem na ni narazila u Jany na jejím úžasném blogu.







 



jo a zbláznil se mi kaktus, vánoční, v březnu pokvete:-))





neděle 4. března 2012

Cestou k babi

Sluníčko nás vytáhlo dnes odpoledne ven, na kafíčko a dobrůtku k babičce. Sázka na jistotu. U babi se vždycky něco dobrého najde a není to vždy jenom k jídlu.















 Zátiší s dědou a tulipány:-)

úterý 28. února 2012

Bezradnost, nejen při pondělku

Ve snaze si to tady nějak zútulnit, jsem si zrušila původní šablonu a došla k této podobě. Chtěla jsem to mít "čistější". Ještě na tom budu pracovat, až to podělám úplně:-)

Zhruba dva roky, možná to už bude déle, chodím z práce cca 2x týdně dříve, zhruba kolem 15té. Pořád si na to nějak nemůžu zvyknout, nevím co s tím nabytým časem. Před tím jsem pracovala pořád do večera cca 6 let. Většinou ho zabiju nějakou prací doma, vařením, úkoly s Agu a tak. Tak nevím co s tím. A ještě k tomu má muž odpolední a Agu už mě tak moc nepotřebuje. Je to na mě. To je možná to nejtěžší, nemám se na co vymluvit.

Takže dneska pletení a bábovka a Pupendo.





pondělí 27. února 2012

Neděle

Jemný ranní bolehlav. Rodinka odjela na lyže. Kulajda a Hraběnčiny řezy. Odpoledne k našim. Mamka vypadá dobře. A těhu taky. Koláč jsem nějak nestihla vyfotit.

Večer doma jsem stihla Bydlení je hra se Soňou. Bylo krásné dívat se na ty její kluky, jakou mají radost z nového pokoje a jak ji mají rádi.

Pěkný týden.








čtvrtek 16. února 2012

Překvápko

Přátelé jsou fajn, přijdou, když to zrovna nejvíc potřebujete a potěší. Tulipány mám moc ráda, trošku to tady rozsvítí. Je tu nějak moc bííííííííííííílo.

Reni moc děkuju, udělalo mi to velkou radost.

úterý 14. února 2012

Svátek pro děti?

Chci se pochlubit přáníčkem od mojí milé Agu. Dala mi jej k dnešnímu Valentýnu s dvoudenním předstihem, nemohla se bobek dočkat. Dnes mě prý čeká zbytek. Jsem zvědavá a napnutá jak kšandy. S mužem neslavíme, nějak jsme to nepojali za vlastní. Ale Agu to "vynahrazuje" nám oběma.



Všimněte si extra vyvedených růžiček.
Prý jí je naučila kreslit kamarádka, musím kamarádku zkontrolovat:-))




Včerejší odpoledne jsem strávila v čekárně paní doktorky. Dvě hodiny s důchodci, kteří přišli v den, kdy jsou ordinační hodiny pro pracující. Nu což, měla jsem s sebou čtečku, v ní rozečteno " Jmenuji se Ašer Lev". Upřímně čekárna plná užvaněných babek není ideální místo na čtení.
 Fásla jsem antibiotika a utíkala si udělat radost do Librexu.
 Všichni ji chválí, tak jsem oželela penízky a už leží u postele a čeká, až na ni přijde řada. Tady je krásná recenze. Taková naláká i nesmělého čtenáře, jako jsem já. Ale hodlám to změnit, poctivě na tom pracuju. Čtu.



Pěkný den.

středa 8. února 2012

Dočasná úleva

padla a myslím, že na nás všechny, když byla mamka už po operaci. Myslím, že není hloupé říct, že dopadla dobře, i když všichni víme, že zdaleka není vyhráno. Střídáme se u ní v nemocnici, nosíme dobrůtky. Je bolavá, ale veselá. Těší se domů.

Ještě jedna poznámka pro jednu z mých třech sester: prosím tě, nezlob se. Byl to můj nápad, chtěla jsem tě ušetřit trápení, když jsi tak daleko a na tu všechnu bolest a šok bys byla sama. Tak teď to víš a spíš než bolest převládá vztek a nenávist - jak jsi poznamenala na facebooku. A to je fajn. Aspoň se ti nic nestane. Ty víš jak to myslím. Mám tě ráda.


No a nyní veseleji. Trošku jsem zazdila narozeniny, ale hlavně ty bezva dárky, které jsem dostala.
Žádné bujaré veselí a nevázané pijatiky se nekonaly. Odloženo na neurčito.

 

oslava v práci






Opravdu nejvíc nadšená jsem ze čtečky - od manžela.. Ráda čtu a miluju takové technické blbinky.
 Moc děkuju.

Těším se na seznam literatury od Ef. Více na blogu Soni Malinové. Moc ráda k ní chodím. Odkaz tady.

Takže hodně zdraví a juch do dalších skvělých let.